Radka Částková a Magdalena Šimurdová
Michal Kříž (*1982) studoval grafiku a malbu na brněnské FaVU. Během studia v ničem příliš nevynikal a pro svou málomluvnou povahu a věčně zahořklý výraz, jaký se u mužů dostavuje obvykle až ke sklonku kariéry, nebyl ani příliš oblíbený v kolektivu. Část spolužáků ho ignorovala, zatímco ostatní ho prostě přehlíželi. S obdobnými reakcemi se po studiích většinou setkávají i jeho samostatné umělecké výstupy, odehrávající se převážně v regionálních galeriích lokálního významu. Později nachází uplatnění v jedné z veřejných kulturních institucí coby bezejmenný a postradatelný úředník, spravující jakousi nudnou a nikdy nekončící agendu související s výstavním provozem. V prostředí „vysokého“ umění, kde se to hemží výjimečnými uměleckými osobnostmi a ušlechtilými idejemi, postupně pozbývá poslední střípky iluzí o umělecké kariéře a vyjevují se mu zde naplno nejen všechny její skryté a záludné zákonitosti, ale i limity samotné umělecké tvorby, a zejména pak jeho vlastní.
Navzdory tomu přibližně od roku 2017 soustavně vytváří kresebné deníkové záznamy, v nichž za využití těch nejprimitivnějších výtvarných prostředků glosuje stereotypnost a bezúčelnost svého každodenního života. V těchto náhodně zachycených komentářích a reflexích, prodchnutých humorem pacienta v terminálním stadiu, lhostejně konstruuje svoji autobiografii postrádající životopisná fakta, odrážející roztříštěnou a iluzorní povahu své vlastní osobnosti: inherentní odcizení, bezpředmětnou úzkost, dezorientaci, osamělost, zbytnělé libido a další obvyklé atributy života muže ve středních letech. Hnací silou, která ho nutí tvořit a konat je často právě vědomí, že smysl a význam tvůrčího úsilí je nejen v jeho případě více přáním než objektivní realitou. K papíru a tužce proto sahá zpravidla jen ve chvílích, kdy světu nemá co sdělit: narušuje hranici mezi vysokým a mrzkým, mezi mimořádným a všedním, hrdý na své skoro-šílenství, jako by dosáhl nějakého vytouženého cíle. Co by vša dříve obstálo jen jako příspěvek v pokleslém humoristickém magazínu, je dnes k jeho štěstí legitimní polohou současného umění. Ostatně tuto cestu již před ním vyšlapali umělci jako např. Dan Perjovschi nebo David Shrigley.
Michal Kříž (*1982) studoval grafiku v ateliéru Margity Titlové-Ylovsky a později malbu u Luďka Rathouského a Jiřího Franty na brněnské FaVU. Pro své umělecké realizace volí nejčastěji médium kresby coby základního výtvarného prostředku a nejjednoduššího způsobu vyjádření. Od roku 2017 využívá pro prezentaci svých prací také sociální síť Instagram.
Pavel Švec (*1980) studoval v letech 2002 až 2008 v ateliéru intermédií Václava Stratila na brněnské FaVU. Od roku 2009 působí jako produkční, správce sbírek a kurátor v pražských galeriích, kde ve spolupráci se současnými umělci realizoval mnoho výstavních projektů (Galerie Jiří Švestka, SVIT, Hunt Kastner, Nevan Contempo, Galerie 35m2 a další).