Festival performance Pragicomedionale 2025

31. 8. 2025
11:00 – 22:00

Festival nemá pevně vymezené téma, otevírá se ale hravosti, humoru, komedii i kreativní práci s prostředím. Je místem setkávání pro diváky i samotné performery a performerky. Nabízí prostor pro
dialog, sdílení zkušeností i mezigenerační inspiraci. Kromě živých performancí přináší také přednášky a program pro děti. Dramaturgem prvního ročníku je dlouholetý rezident Pragovky, vizuální umělec a performer David Helán.

HUB 11:30–12:00 AAbattery (Anna Hušková a Adéla Mitová) – Milá performance (performance)

Vyrůstáme ve světě obrazů, které na nás doléhají každý den. Vizuální impulzy se vrství, zůstávají v nás, někdy zcela nevědomě. Tvořit dnes znamená neustále se pohybovat na hranici mezi tím, co je naše, a tím, co jsme někde zahlédly, co v nás zůstalo. Originalita už není izolovaný akt, ale vztah. V Milé performanci si bereme jedna od druhé. Ne proto, že bychom chtěly napodobovat, ale protože se vzájemně vnímáme, inspirujeme, nasloucháme si. Každá věc, kterou si předáme, v nás rezonuje jinak, roste v jiném směru. Nevykrádáme se. Sdílíme. Důvěřujeme si. A právě díky tomu vzniká něco, co by žádná z nás sama nevytvořila. Tvoříme společně, ze vzájemnosti, z blízkosti, z přítomnosti druhé.

HUB 12:30–13:00 Zorka Lednárová – Anjel (performance)

Performance Anjel je osobní a hluboce humanistickou výpovědí autorky, která nese především poselství inkluze a citlivosti vůči jinakosti. Jde o téměř spirituální konfrontaci s vlastním tělem a malířským plátnem v rámci performativního procesu zaznamenávání pohybu prostřednictvím archetypálního jazyka postavy anděla.

K realizaci performance potřebuje Zorka Lednárová čtyři asistenty, kteří pohybují jejími končetinami a vytvářejí tak záznam anděla na plátně. Performance vypovídá o odevzdání kontroly nad vlastním tělem, o bolesti a nepřekročitelných bariérách nemocného těla. Přesto však především ukazuje vůli a touhu po celistvosti a svobodě, kterou může jednotlivci poskytnout společenská empatie a podpora – a tím mu umožnit překročit vlastní fyzická omezení. Performance Anjel má ambici být sama o sobě inkluzivní a citlivá – nejen v rovině sociální interakce, ale také v hlubší existenciální výpovědi.

HUB 14:00–15:00 tYhle – Kuličkobraní (dílna pro děti)

Představte si, že se ocitnete v místnosti, kde někdo rozsype 1326 skleněných kuliček. Máte tu představu? Co si s nimi zahrajeme? Postavíme pro ně dráhu? No jasně!

HUB 15:30–16:30 Neil Luck – Radical Foliage (performance)

Experimentální skladatel a umělec Neil Luck vyvinul během let vlastní techniky hry na listy, které napodobují a přetvářejí elektronické a syntetické zvuky. V této performanci se listí z daného místa stává zdrojem zvuku a hluku. Přírodní a umělé, akustické a elektronické se tu spojují do podivuhodného, udržitelného a záměrně lokálního zážitku.

HUB 18:00–19:00 David Helán, Miloš Šejn, Tomáš Ruller – Naslouchání okamžiku (performance)

Tři výrazné osobnosti české performance umění se setkávají ve společném gestu pozornosti k prostoru, sobě navzájem i přítomnému okamžiku. Každý z performerů vstupuje do nádvoří Pragovky samostatně, po své vlastní linii — pohybem, hlasem, tělem i tichem navazuje dialog s architekturou, světlem, povrchy a zvuky místa. Postupně se jejich stopy přibližují, protínají a proplétají, až se v závěru propojí do jemné, ale zároveň absurdní společné kompozice. Performance se odehrává jako živá událost, kterou tvoří nejen oni sami, ale i diváci, prostor a město kolem.

ATELIÉR 11:00–12:00 Anna Hejmová – Obrazy dělnického těla a pohybu (přednáška)

Téma přednášky vychází z prostoru a historie Pragovky. Jak vypadaly kulturní performance dělnických komunit na periferii Prahy na přelomu 19. s 20. století? Jak se proměňovala tělesná kultura spjatá s dělnickou identitou? Vizualizace dělnické tělovýchovy a proces vzniku dělnických tělovýchovných jednot byl dlouhodobý a rozmanitý. Dělnické spolky, podobně jako spolky národnostně orientované, spoluvytvářely kulturu města druhé poloviny 19. století: tělesná kultura měla v rámci dělnické tělovýchovy jinou funkci než tělesná kultura koncipovaná na antickém filosofickém konceptu, rozdílným procesem adaptace procházela i ikonografie slavnostního dělnického kroje. Jak se proměňují performance určené dělnickému publiku ve 20. letech 20. století? Dynamika procesu diferenciace dělnické sociálně demokratické a komunistické komunity se promítne i do procesu abstrahování vizuality těla dělnic a dělníků i do způsobu, jak probíhá komunikace ve veřejném prostoru prostřednictvím abstrahované znakovosti.

ATELIÉR 13:00–14:00 Jakub Jansa – The Garden of Problems: Výstava jako seriál (přednáška)

Přednáška se zaměří na proměny vztahu výtvarného umění a vyprávění: od odmítnutí narativu v éře abstrakce a minimalismu až po jeho obnovení v 90. letech, kdy umělci začali znovu hledat intimní, subjektivní a otevřené příběhy reflektující identitu, sexualitu či politiku. Tento „neonarativní“ obrat souvisí jednak s nástupem sociálních sítí a potřebou srozumitelného sdělení, jednak s reakcí na předchozí abstraktní a konceptuální směry. Současné umění tak čerpá z literatury, filmu, divadla či televize a výstavu chápe jako jednotné dílo s vlastní dramaturgií a vyprávěcí strukturou.

ATELIÉR 15:00–16:30Tužka v pohybu (vzdělávací program pro děti)

S tužkami umí zacházet každý – ať jsme velcí, nebo malí. Kreslíme jimi svět kolem nás, zaznamenáváme tvary, čáry a dokonce i píšeme. Kresba na papíře zůstává nehybná a neměnná, dokud se nerozhodneme vzít do ruky gumu a její část nesmazat. Ale je možné kresbu a její části rozpohybovat?

ZÁLIV 11:00–19:00 #FFFF00 – Working elsewhere for CZK 995 (performance)

Dílo ztělesňuje běžnou zkušenost uměleckého světa – umělci mají více zaměstnání, aby mohli financovat svou uměleckou praxi – a poukazuje tak na globální ekonomickou nerovnost i na odpor
vůči sebevykořisťování. Částka 995 Kč v názvu odkazuje na místní minimální denní mzdu.

ZÁLIV 16:30–17:00 Jana Orlová – Oxytocin (performance)

Performance se zabývá tématem hledání pocitu blízkosti v odosobněných vztazích.

STUDIO 12:00–13:00 Lucie Doležalová, Denisa Klementová a Michal Vejskal (performance)

V performance se držíme tématu osobní i veřejné jistoty/nejistoty. Míříme až k extremismu, který v sobě konkrétně nesou konspirační teorie. V performanci si chceme hrát s tzv. tenkým ledem toho, čemu je možné věřit či se tomu oddat. Performerka se skrze naši režii a sound design reaguje na nás a na to, co se odehrává v obrazovce. Asociativně připomíná konzumentku informací, vábivých jistot a jiných pohledů na svět, které mohou být různě “převrácené”.

STUDIO 14:00–15:00 Giulia Mattera – watermelon (performance)

watermelon je participativní performance pojatá jako kolektivní rituál, který se zaměřuje na rozjímání o obavách a nadějích.

STUDIO 16:00–17:00 Lucie Vobr Jestřabíková – Haufraukunst (performance)

Domácí rutina jako nikdy nekončící komedie. Sotva skončíte, můžete začít nanovo. Performance o tragikomické rutině, jejíž výsledek se vždy rozplyne dřív, než ho stihneme uchopit, a která nás vrací zpět na začátek. V nekonečném opakování se marnost stává absurditou a absurdita zdrojem ironického úsměvu.

EVENT 14:00–17:00 Viktor Fuček – „hLadenie“ (performance a workshop)

V prostorově-pohybově-zvukové performanci „hLadenie“ se pohladíme, sladíme, vyladíme a naladíme na společný fyzický i mentální prostor. Vytvoříme zahradu zvuku a pohybu vycházející z vlastního znalostního repertoáru, která se postupně promění v hodinovou kompozici. Touto cestou se pokusíme naladit sebe i prostředí – nejen v prostorovém smyslu, ale také s ohledem na jeho kulturně-společenské a politické vrstvy. Kompozice se tak stává formou ztělesněného site-specific výzkumu, v němž je somatický vjem nejen výrazovým prostředkem, ale i nástrojem orientace, dezorientace a citlivosti vůči prostředí. Performance vychází z principů kolektivní rezonance, dočasnosti a nestability, které se stávají produktivními strategiemi v době přetížené reprezentace, nejistot a globálních neuróz.

MAX SPACE 17:00–18:00 Kača Olivová – Nahota aktivistická: Odhalování (se) jako odboj, radost, revoluce (přednáška)

Nahé tělo ve službách radostné, kreativní revoluce. Performativní lekce o tématech umělecké, angažované, symbolické, rituální nahoty skrze tělo Kači Olivové i mnohá těla další. Jak a proč se odhalujeme.

MAX SPACE 19:00–19:30 a 21:15 – 21:45 Pavel Matela – #permaperformer: Touho, věčná touho (performance)

Touho, věčná touho. Zachvění v šíji a slabinách při vzpomínce na nenaplněnou touhu. Lehce mámivý, možná svíravý, ale téměř jistě hořkosladký pocit z představy někoho či něčeho, co nás minulo či míní jen o vlásek. O pár metrů, o pár chvil, o pouhou souhru okolností. To jméno nebo představa napsaná na papíře shoří omotaná žhavým sklem, do jehož tvaru zůstane zakletá.

MAX SPACE 19:30–20:15 Rémy Louchart – Untitled (performance)

Untitled je rozšířeným vizuálním vtipem, který překračuje hranice mezi jazykem a obrazem. Začlenění organického prvku – cigaretového kouře – vybízí diváky k zamyšlení, zda by tyto kouřové kroužky nemohly být přirovnatelné k těm, které obíhají kolem planety Saturn.

MAX SPACE 20:15–21:15 Celestína Minichová a Martin Kosorín – Vibrant Lakes of Loose Strings (performance)

Participativní performance Vibrant Lakes of Loose Strings se zabývá otázkou „Jak můžeme znovu artikulovat prostředí, abychom mu dokázali porozumět a porozumět spolu s ním?“ prostřednictvím optiky klimatických a geopolitických multikrizí. V rámci zvukově-pohybové performance se budeme věnovat smutku a oplakávání poraněné Země a našich vztahů k ní. 12 13 Zpřítomňováním těchto emocí hledáme možné alternativy ke kapitalistickým způsobům života – inspirováni Donnou J. Haraway a jejími teoriemi „SF“ se snažíme vytvořit kolektivní zážitek oplakávání, který v sobě nese potenciál změny. Náš příběh začíná v záporných hodnotách, v hlubokém smutku a katastrofických předpovědích ztráty, nezájmu a nesmyslnosti. Uvědomovaný a prožívaný smutek vnímáme jako produktivní nástroj pro nacházení radosti a odhodlání k činu.